|
|
Působnost obcí
Mráčková, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název: Působnost obcí Základním cílem této diplomové práce je popsat působnost obcí v České republice, jejíž právní úprava od roku 1990 opět navazuje na rakousko-německou komunální tradici smíšeného modelu výkonu veřejné správy. Po kontextuálním úvodu v podobě vymezení pojmu působnost a v podobě krátkého historického exkurzu do vývoje předmětné právní úpravy od roku 1990, následuje kapitola o přenesené působnosti obcí. Jejím úkolem je představit ukotvení této působnosti v právním řádu ČR a základní principy jejího fungování. Vlastní těžiště práce spočívá v kapitolách o působnosti samostatné. Práce se nejdříve zabývá ústavně právním zakotvením a srovnáním práva na samosprávu v českém a německém právním řádu. Následně popisuje koncepci a vlastní úpravu samostatné působnosti v České republice a ve spolkové zemi Dolní Sasko. Záměrem popisu dolnosaské úpravy je především představit institut povinných samosprávných úkolů obce. Na základě srovnání vybraných samosprávných úkolů v obou právních řádech práce konstatuje existenci obdobných povinných úkolů i v českém právním řádu. Práce se tak pokouší na základě srovnání českého a německého resp. dolnosaského pojetí samosprávy navrhnout určitá doporučení de lege ferenda, jenž by vedla k posílení samosprávného postavení obcí, tak aby byl řádně naplněn jeden ze...
|
|
|
Působnost obcí a krajů
Konradová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
1 Resume Diplomová práce je rozdělena na dva velké celky, a to na teoretickou část a praktickou část. Navazující praktickou část práce je pak možné rozdělit na zhodnocení vybraných aspektů, které se působnosti obecní a krajské správy na evropské úrovni a v této souvislosti pak navazuje samostatná komparativní část týkající se hodnocení působnosti samosprávy ve vybraných evropských zemích. Zaměřím se nejprve na teoretickou část práce. Problematiku působnosti krajů a obcí hodnotím nejprve v kontextu české právní úpravy a následně se pak zaměřuji na jednotlivé vybrané právní úpravy, které se týkají evropských právních úprav souvisejících s problematikou působnosti obcí a krajů. Volba tématu diplomové práce byla volena na základě vhodné kombinace problematiky správního práva a zaměření na širší kontext právní úpravy v rámci EU, na což se zaměřuje zejména praktická část práce. S ohledem na komparaci české právní úpravy a problematiky evropské právní úpravy, tak můžeme získat bohaté spektrum východisek a úvah, které lze formulovat v rámci úvah de lege ferenda na úrovni působnosti obcí a krajů. Hlavním pojmem teoretické části práce je místní správa. Můžeme tedy hovořit o tom, že je veřejná správa realizována na jejím nejnižším možném stupni, tedy na úrovni základních územích správních celků a případně vyšších...
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
Obecně závazné vyhlášky obcí
Stuchlík, Karel ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obecně závazné vyhlášky obcí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá obecně závaznými vyhláškami obcí. Obecně závazné vyhlášky jsou právní předpisy, které obce vydávají v samostatné působnosti na základě čl. 104 odst. 3 Ústavy. Je nutné je odlišovat od nařízení obce vydávaných v přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Přístup k obecně závazným vyhláškám významně ovlivnil Ústavní soud. První kapitola pojednává obecně o ústavních a zákonných základech územní samosprávy, dále o územním a osobním základu a o samostatné a přenesené působnosti obcí. Druhá kapitola blíže rozebírá proces přijímání obecně závazných vyhlášek a možné zapojení veřejnosti. Dále se zabývá obsahovými náležitostmi obecně závazných vyhlášek a jejich strukturou. Pojednává také o vyhlášení a evidenci právních předpisů obcí a upozorňuje na chystanou sbírku právních předpisů obcí a krajů. Část kapitoly je věnována úloze Ministerstva vnitra, které vykonává dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek, a řízení před Ústavním soudem, který je může pro rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem zrušit. Další kapitola se zabývá možností obcí ukládat povinnosti a jednotlivými zákonnými zmocněními s přihlédnutím k rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Kapitola se zaměřuje především na § 10 zákona o obcích a na místní poplatky....
|
|
|
Komparativní analýza české a španělské ústavy se zaměřením na rozdíly dané odlišným správním uspořádáním státu a rozbor příslušné právní terminologie
ČECH, Stanislav
Cílem této bakalářské práce je srovnání ústavní úpravy územního uspořádání České republiky a Španělského království. Celá práce je rozdělena do několika kapitol. Úvodní část je věnována nástinu historického vývoje ústavnosti v obou zemích a stručnému definování pojmů státní správy a samosprávy. Hlavní část této práce se zabývá rozborem územní organizace České republiky a Španělska. Důraz je kladen především na vnitřní strukturu územních celků a na jejich kompetence. Následuje komparativní analýza, v rámci níž jsou porovnány systémy obou zemí. Celá práce je uzavřena krátkým jazykovým rozborem a španělsko-českým glosářem, jehož sestavení je sekundárním cílem této práce. Resumé je psáno ve španělském jazyce.
|
|
|
Působnost obcí
Mráčková, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název: Působnost obcí Základním cílem této diplomové práce je popsat působnost obcí v České republice, jejíž právní úprava od roku 1990 opět navazuje na rakousko-německou komunální tradici smíšeného modelu výkonu veřejné správy. Po kontextuálním úvodu v podobě vymezení pojmu působnost a v podobě krátkého historického exkurzu do vývoje předmětné právní úpravy od roku 1990, následuje kapitola o přenesené působnosti obcí. Jejím úkolem je představit ukotvení této působnosti v právním řádu ČR a základní principy jejího fungování. Vlastní těžiště práce spočívá v kapitolách o působnosti samostatné. Práce se nejdříve zabývá ústavně právním zakotvením a srovnáním práva na samosprávu v českém a německém právním řádu. Následně popisuje koncepci a vlastní úpravu samostatné působnosti v České republice a ve spolkové zemi Dolní Sasko. Záměrem popisu dolnosaské úpravy je především představit institut povinných samosprávných úkolů obce. Na základě srovnání vybraných samosprávných úkolů v obou právních řádech práce konstatuje existenci obdobných povinných úkolů i v českém právním řádu. Práce se tak pokouší na základě srovnání českého a německého resp. dolnosaského pojetí samosprávy navrhnout určitá doporučení de lege ferenda, jenž by vedla k posílení samosprávného postavení obcí, tak aby byl řádně naplněn jeden ze...
|
|
|
Působnost obcí a krajů
Konradová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
1 Resume Diplomová práce je rozdělena na dva velké celky, a to na teoretickou část a praktickou část. Navazující praktickou část práce je pak možné rozdělit na zhodnocení vybraných aspektů, které se působnosti obecní a krajské správy na evropské úrovni a v této souvislosti pak navazuje samostatná komparativní část týkající se hodnocení působnosti samosprávy ve vybraných evropských zemích. Zaměřím se nejprve na teoretickou část práce. Problematiku působnosti krajů a obcí hodnotím nejprve v kontextu české právní úpravy a následně se pak zaměřuji na jednotlivé vybrané právní úpravy, které se týkají evropských právních úprav souvisejících s problematikou působnosti obcí a krajů. Volba tématu diplomové práce byla volena na základě vhodné kombinace problematiky správního práva a zaměření na širší kontext právní úpravy v rámci EU, na což se zaměřuje zejména praktická část práce. S ohledem na komparaci české právní úpravy a problematiky evropské právní úpravy, tak můžeme získat bohaté spektrum východisek a úvah, které lze formulovat v rámci úvah de lege ferenda na úrovni působnosti obcí a krajů. Hlavním pojmem teoretické části práce je místní správa. Můžeme tedy hovořit o tom, že je veřejná správa realizována na jejím nejnižším možném stupni, tedy na úrovni základních územích správních celků a případně vyšších...
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Gurňák, Daniel (oponent)
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
Volby do zastupitelstva města Telč (1848-1914)
HAVLÍK, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá volbami do zastupitelstva města Telč mezi léty 1848-1914. Je rozdělena na tři tematické oddíly. V prvním je stručně představena kulturní a hospodářská situace města, která je doplněna o zařazení Telče do systému státní správy ve zkoumaném období. Druhý oddíl charakterizuje na základě vydaných pramenů zákonné normy upravující volby a fungování městské samosprávy, a to Prozatímní obecní zřízení, Obecní řád Markrabství moravského a Volební řád Markrabství moravského. Stěžejní třetí část se věnuje volbám do zastupitelstva města Telč, kdy jsou převážně podle protokolů ze schůzí výboru sestavovány jmenné seznamy jeho členů a náhradníků.
|
host ::
RSS.